kompas.estranky.cz

Honza Žert navštívil Malajsii, Singapur a Nový Zéland, připsal si nový kontinent, a nasbíral už 44 bodů ze 4 světadílů. Honza  naprostou většinu svých cest absolvoval stopem. Fotografie z jeho cest najdete na adrese www.zertak.rajce.idnes.cz.
 

Ivana Harantová loni navštívila Belgii a Švédsko a má tak na svém seznamu již 14 zemí na 2 kontinentech.

Nebyl příliš vzdělaný ani sečtělý, postrádal uhlazený styl i bezchybný pravopis. Neuměl mluvit na veřejnosti a porážky se na jeho cestě vzhůru vyskytovaly mnohem častěji než vítězství. A přesto se svými nezkušenými ozbrojenci z kolonií pokořil nejsilnější mocnost na světě a navzdory řečem o „suverenitě“ vybudoval úspěšnou federaci států, jejímž prvním prezidentem se stal. Republikán a čestný muž, jehož odchodu želeli králové i císaři. George Washington.

Další článek o Africe je rozdělen na dvě části - v první je pár poznámek o severoafrických státech, v druhé pak charakteristika několika nejvýznamnějších států mimo severní Afriku.

Stanislav Solánský junior navštívil v posledním roce dalších 5 států a navýšil svoje skóre na 39 bodů ze 2 světadílů. Více o Standových cestách najdete na jeho intenetových stránkách http://solansky.ic.cz/

Honza Podaný navštívil Maledivy a má tak v současné době už 51 z 5 kontinentů Honza má i zajímavého koníčka - z každého navštíveného státu pošle domů minimálně jednu pohlednici. Více o Honzových cestách najdete na jeho stránkách http://www.fsid.cvut.cz/~podanjan/

Konečně také poslal na Kompas nějaký cestovatelský článek někdo jiný než já, a tak se v tomto příspěvku můžete pokochat vyprávěním Matěje Kubíčka, kterak se svými kamarády putoval loni v létě Ukrajinou. Příspěvek neprošel jazykovou úpravou :-).

Tonda Hrabica navštívil další tři státy v Jižní Americe. Hlavně si ale odskočil do Antarktidy, čímž zkompletoval do své sbírky všech 7 kontinentů a stal se teprve 6. členem Žebříčku Kompasu, kterému se to podařilo.  Momentálně má tedy  65 bodů ze všech 7 kontinentů. Tonda se živí jako turistický průvodce, zároveň ale po světě jezdí i na vlastní pěst jako baťůžkář.

Tento článek není klasická školní příprava a většinu uvedených čísel pochopitelně v hodinách nezmiňuji, ale přijde mi užitečné mít ty údaje na jednom místě, když je potřebuji. Skoro všechna čísla jsou opsána ze stránek Českého statistického ústavu, ovšem kdo jste někdy na těchto stránkách něco hledal, sami víte, že najít požadovanou informaci je velmi nesnadné a zdlouhavé. Proto jsem pořídil tento výcuc informací.

Rozpad bývalé Jugoslávie v 90. letech 20. století vedl k nejhorším zvěrstvům v Evropě po druhé světové válce. Nakonec se bývalá Titova Jugoslávie rozpadla na 7 nezávislých států a ani dnes se nedá říct, že by se jednalo o politicky stabilní oblast.

Málokterá oblast hrála ve druhé polovině 20. století tak významnou roli, jako Perský záliv. Tři velké války, které zde proběhly, by se daly stručně charakterizovat jednou větou: "V hlavní roli Saddám Husajn".

Potenciálně nejnebezpečnější oblast světa, tak je někdy nazývána jižní Asie, kde vedle sebe koexistují dvě jaderné velmoci, Indie a Pákistán. Tyto nezávislé státy, které vznikly v roce 1947, spolu vedly tři velké války a konec napětí mezi nimi je stále v nedohlednu.

Zde se pojednává o obou vietnamských válkách a genocidě Rudých Khmerů v Kambodži.

Tento text pojednává o obou berlínských krizích a o karibské krizi. Stručně zmíněny jsou i některé další události, zejména co se týče Kuby.

Druhý díl seriálu o konfliktech po druhé světové válce pojednává o izraelsko-arabském konfliktu. Řeč je nejen o čtyřech velkých arabsko-izraelských válkách, ale i o vztazích Izraelců a Palestinců.

První díl "seriálu" o konfliktech a krizích ve světě po druhé světové válce pojednává o Korejské válce.

Zde je přehled dějin komunistické Číny mezi roky 1945 a 1989.

Článek je hlavně o dějinách SSSR v letech 1945-1991, ale je zde i pár poznámek o dějinách samostatného Ruska po roce 1991.

V tomto článku se dočtete hlavně o revolucích v Rusku v letech 1905 a 1917, bolševickém převratu, občanské válce a vývoji v Rusku až do vzniku SSSR (1922). O účasti Ruska v první světové válce se dočtete více v článku První světová válka.

V tomto článku se pojednává o tom, jak se válka dotkla českých zemí, a o odboji a vzniku Československa, včetně budování hranic nového státu. Jak probíhaly konkrétní boje, to je obsahem minulého článku.

První článek, týkající se první světové války. Jak se dotkla válka českých zemí a o odboji a vzniku Československa, o tom se dočtete v dalším článku.

Článek je především o Velké francouzské revoluci a Napoleonovi. Jsou tu zmínky i o osvícenství a vládě Ludvíka XV.

V tomto článku se pojednává hlavně o válce za nezávislost USA, občanské válce a územním vývoji USA. Najdete tu i pár údajů o dalších válkách, ústavách USA atd.

Text je hlavně o anglické revoluci (nebo o občanské válce v Anglii, chcete-li), k tomu je vloženo pár dalších poznámek o dění v Anglii v letech 1603 (smrt Alžběty I.) - 1707 (vznik Velké Británie).

Rakousko a české země v letech 1648-1790, tedy doba po třicetileté válce, "doba temna" a rekatolizace, ale i doba vlády Marie Terezie a Josefa II. Krátce je zmíněn i vznik Pruska.

V tomto článku se hovoří hlavně o Rusku a Francii. U Ruska jsou dějiny pojednány šířeji, od roku 1480 až po Kateřinu Velikou. Stručně je zmíněno i Polsko, především trojí dělení Polska, u Francie pak pouze vláda Ludvíka XIV.

Starověký Egypt, Indii a Čínu se mi podařilo nacpat do jednoho článku.

Úvodní článek o zeměpisu Afriky pojednává o přírodních podmínkách, historii a obyvatelstvu Afriky. O konkrétních státech se dočtete v další části.

První text o starověkých dějinách se týká Blízkého východu. tj. zejména dějin Mezopotámie, Malé Asie, Íránu, Židů a Féničanů.

Prvním textem je učivo o pravěku. Veškerá datace se týká českých zemí. Data v pravěku jsou dost sporná a v různých pramenech se od sebe často velmi výrazně liší. Stejně tak stav bádání o původu člověka a vývoji jeho předchůdců se neustále mění a nebylo v mých silách sem zařadit nejnovější poznatky v tomto oboru.