kompas.estranky.cz

V posledním díle pražských nej se podíváme na pražská prvenství. Tentokrát nám nepůjde o budovy, nýbrž spíše o instituce. Dále zde najdete i rekordy a další údaje, které se mi z nějakého důvodu nepodařilo zařadit do předchozích 7 dílů.

V dalším díle seriálu „Pražská nej“ se budeme věnovat pražské dopravě. Také se podíváme na dopravní stavby - mosty, tunely apod. Významných budov a staveb je totiž v Praze tolik, že se nevejdou  do jednoho článku ani náhodou, takže si je tematicky rozdělíme. (poslední aktualizace 17.5.2009)

V sedmém díle seriálu „Pražská nej“ se budeme zabývat „ostatními“ rekordními stavbami, tedy všemi kromě staveb církevních (viz VI. díl) a dopravních (viz V.díl). Zajímat nás budou náměstí, budovy, komíny,  věže, stadiony a další rekordní stavby.

Josefov je daleko nejmenší pražská čtvrť co se týče rozlohy - rozkládá se na ploše necelých 9 hektarů. Je to však jedna z nejzajímavějších pražských čtvrtí a je proto hojně navštěvována turisty. Snad v žádném jiném evropském městě není tak velké množství židovských památek koncentrováno na tak malé ploše, jako právě v Josefově.

Kolovraty leží na jihovýchodě Prahy, v těsné blízkosti města Říčany, které již ovšem leží ve Středočeském kraji a okrese Praha-východ. V Kolovratech se mísí původní vesnická zástavba s modernějšími domy spíše městského typu a chatovými a zahrádkářskými koloniemi. Charakterem svého osídlení nejsou Kolovraty ani vesnice, ani město, nýbrž něco mezi tím.

V šestém díle pražských nej se podíváme na církevní stavby - kostely, kláštery, kaple apod., tedy na stavby, které většinou bývají chloubou každého města. A v Praze je v tomto směru určitě čím se chlubit.

Tímto článkem zahajuji nový seriál, který se bude věnovat pražským čtvrtím. Čtvrtí (respektive katastrálních území, což je termín, který používá zákon) je celkem 112. Všechny články budou doplněny fotogaleriemi. První pražskou čtvrtí, na kterou se podíváme, budou Lipany.

V tomto článku, věnovanému Praze, nepůjde pouze o rekordy. Čtvrtý díl našeho seriálu totiž věnujeme administrativnímu dělení Prahy, a to jak tomu dnešnímu, tak i historickému vývoji územního členění hlavního města.

Druhý článek, zabývající se pražskými nej, bude o podnebí. Zajímat nás budou zejména teploty a srážky. Na světě není mnoho míst, kde by se mohli pochlubit tak dlouhou nepřetržitou řadou každodenních měření, jako Praha. (poslední aktualizace: 16.4.2009)

Ve třetím a posledním dílu seriálu „Pražská nej“, který se týká fyzické geografie našeho hlavního města, se podíváme na živou přírodu a její ochranu. Řeč bude o městské zeleni, rostlinstvu, živočišstvu a chráněných územích Prahy. (poslední aktualizace: 12.4.2009)

Po světových zeměpisných rekordech, zeměpisných rekordech České republiky a zeměpisných rekordech jednotlivých světadílů se pokusím v následující sérii článků sestavit pražská nej. Opět se budeme zabývat zeměpisnými rekordy, ale nejen jimi, zabrousíme i do historie, architektury, dopravy a dalších odvětví. První díl pojednává o přírodních poměrech Prahy, a to konkrétně o povrchu a vodstvu. (poslední aktualizace: 4.4.2009)