Africké baobaby

   Legenda praví, že baobab byl strom, kterému se nelíbilo, že ničím nevyniká. Prosil tedy Boha, aby ho učinil nějak výjimečným. Bůh se naštval, vyrval baobab země a vsadil ho do ní obráceně, kořeny vzhůru. A skutečně, větve baobabu připomínají spíše mohutně rozvětvené kořeny, obzvláště v období sucha, kdy baobab shodí listy. Neméně podivný je pak kmen baobabu, který je nezvykle tlustý. Průměrný baobab je 10-15 metrů vysoký, někdy se však může dorůst až do 30 metrů. O stáří baobabů se vedou mezi vědci spory, zdá se však, že se mohou dožívat stáří až několika tisíc let.

   Baobabů (latinsky Adansonia) existuje celkem 8 druhů. Jeden z nich roste v Austrálii a šest dalších je doma pouze na Madagaskaru. Jen jeden druh baobabu, baobab prstnatý (Adansonia digitata), roste v kontinentální Africe, a to v její subsaharské části. Adansonia digitata je zároveň největším představitelem celého rodu. Největší exempláře mohou mít obvod kmene přes 20 metrů! Jelikož jsme na naší cestě po Africe navštívili pouze kontinent a ne Madagaskar, budeme se nadále v článku zabývat pouze tímto jedním druhem baobabu.

   Africký baobab roste spíše v suchých oblastech. Je to strom suchých opadavých lesů a savan, i když dokáže přežít i v pouštních oblastech. Asi nejpozoruhodnější vlastností baobabu je jeho schopnost absorbovat vodu. Vodu si baobab ve vlhké části roku ukládá ve svém kmeni a v období sucha tuto zásobu spotřebovává. Jeho kmen tak během roku mění svůj objem a v období sucha se kmen smršťuje až o několik desítek centimetrů, zatímco v období dešťů naopak nabývá na objemu.

   Květy baobabů jsou bílé a mají až 20 centimetrů v průměru. Baobab kvete pouze 24 hodin a rozkvétá hlavně v noci. To proto, že jeho květy opylují noční živočichové - kaloni. Po čtyřech měsících od opylení dozrávají plody vejcovitého tvaru, velké až 12 centimetrů. Plodem baobabu je nepukavá dřevnatá tobolka. Plody baobabu jsou pro Afričany vítaným zdrojem vitaminů i proteinů a běžně se prodávají na trhu. Ze semen baobabu se rovněž lisuje olej.

   Afričané však nevyužívají z baobabu pouze plody. Listy a mladé výhonky se používají místo špenátu. Dřevo slouží k výrobě provazů, rohoží i papíru. A občas jsou využívány celé vydlabané stromy jako obydlí, spižírna apod. Kromě člověka však baobaby slouží i dalším živočichům. Tak například sloni devastují v období sucha celé stromy, aby z nich vydobyli vodu - dřevo baobabů totiž obsahuje až 40 % vody a jeden strom může absorbovat až 120,000 litrů vody.

   Během našeho afrického putování jsme viděli baobabů poměrně hodně. Jelikož jsme popojížděli od rovníku směrem dále na jih, viděli jsme baobaby v různých vegetačních obdobích - zatímco někde měly baobaby ještě listy, jinde už je shodily a byly zcela holé. Zatímco u nás vypadají v zimě stromy bez listí dost smutně, v Africe se mi naopak baobab líbil více bez listí - lépe pak vyniknou jeho bizarně rozeklané větve. V severní a střední Keni jsme baobaby neviděli vůbec. Nejvíce jich bylo v jižní Tanzanii, kde jsme z autobusu viděli celé lesy baobabů. Rovněž v Malawi bylo baobabů hodně, obzvláště v okolí jezera v Cape Maclearu. A rovněž jsme viděli baobaby na pobřeží Keni a na Zanzibaru.